Právo na smutek

Pokaždé když procházím nějakou změnou, nějakým novým životním posunem, nastane doba, kdy se cítím smutná a sama. Dlouho jsem měla pocit, že je to špatně. Až jsem si uvědomila, že i tahle emoce k životu patří a že jediné, proč se mě někdy nechce pustit je to, že jí dávám málo prostoru a svým způsobem ji popírám. Uvědomila jsem si, že smutnění se dneska totiž nenosí.

Smutku vstup zakázán

Někdy mám totiž pocit, že žijeme v době, kdy se hledání receptu na štěstí stalo málem životním sportem. Všude najdete návody, rady, jak žít šťastně. Nikde už se ale nepíše, že k uvědomnění a přenastavení starých programů vede dlouhá cesta plná výzev a hlavně odpoutávání se od všeho starého, nepotřebného. A právě k tomuhle období smutek neodmyslitelně patří. Nechápejte mě špatně. Nemluvím o systematickém sebetrýznění, ale o období odchodů a ukončování. Podle čínské medicíny je právě období smutku a truchlení tím časem, kdy můžeme pomalu uvolňovat místo pro to nové.

Jistě to znáte. Přijdete o blízkého člověka, rozejdete se, vyhodí vás z práce. Nebo přijde nějaký jiný životní zlom. To jsou období, kdy nikomu není do skoku. Většinou ale svou bolest popíráme. Snažíme se co nejrychleji vše zvládnout, všechno překonat a hlavně normálně fungovat. Naše okolí smutek moc netoleruje a snaží se nás všemi možnými prostředky rozveselit. To ale vytváří jen další rozpor a tlak. Smutek se tak v těle usadí a zbavovat se ho budete jen těžce.

DSC_0113

Čas a přijetí

V dobách minulých byl na smutek vyhrazen čas. Tedy přesněji na truchlení. Pokud jste truchlili bylo vám to umožněno. Okolí převzalo zodpovědnost za chod materiálních věcí a lidé měli čas smutek přijmout, prožít a nechat ho odejít. To je totiž to jediné, co se dá udělat. Nikam se před ním neschováte. Nemá cenu se nutit do řízené radosti. Mimochodem to platí o všech emocích. Pokud je přijmete, prožijete, můžou jít dál svou cestou. Ovšem cokoliv, co popíráte, to sílí a nakonec vás stejně srazí na kolena. Ne nadarmo se říká, že potlačené emoce, způsobují nemoce. Stejně tak je to i v případě smutku. Energetické bloky se začnou zhmotňovat a transformovat do fyzickcýh potíží.

Respektujte sebe a své pocity

Jedinou cestou ven je respekt. Respekt sám k sobě. Osobně nevěřím, že čas všechno spraví. Podle mého je potřeba s emocemi pracovat, rozklíčovávat jejich příčinu i význam a postupně pouštět a opouštět vše, co už žít nechcete. Na smutek i truchlení si vyhraďte předem daný čas. Věnujte se sobě. Poznávejte svou bolest, ptejte se, co vám říká. Co se máte naučit, Co máte ukončit a co můžete pustit. Co chcete žít jinak. Poproste vaše okolí, ať vás ve vašem počínání respektují. Většinou potřebujeme jen pochopení a soucit, ne hyperaktivní záchrany. Prostě jen tak být se vším, co v sobě zrovna máme, co prožíváme. Prozkoumejte smutek, prožijte ho, přijměte,  poděkujte a opusťte. A odpusťte.

Ať už půjdete jakoukoliv vědomou cestou, cestou pozitivního myšlení i pozitivního postoje, se smutkem se jistě potkáte. A je jen na vás jak tohoto setkání využijete.

Přeji vám ať je váš život rebelský a plný vášně ať už se setkáte s jakoukoliv emocí.

S láskou a úctou Lenka Liška

eBook foto

 

 

Lenka Liška
Jde to i jinak? Otázka, na kterou nacházím spousty odpovědí. Pojďte se mnou zažívat dobrodružství při objevování nových cest a možností, jak žít spokojený a naplněný život, plný změn a poznání. Stačí si jen vybrat :) Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře