A tečka. Takhle jednoduše by se dal shrnout článek, který chci dnes napsat. Protože to je celá pravda. Možná by to mohlo být ještě o tom, jaký ten vztah může být. Vztah se totiž nedá navázat, nedá se chytit, nedá se vynutit a nedá se spoutat. Na to je moc plachý, křehký a osobitý. Někdy...
Cesty k dospělosti – název akce, kterou budu moderovat 20. září v Praze s úžasnými lidmi okolo organizace Neposeda. Organizace, která mi ukázala v reálu, co to znamená označení „nízkopráh“ a taky to, že šéfové můžou být leadři s velkým L. Tedy v případě ředitelky Ivany Štefkové s velkým I a Š 🙂 A tak jsem se zamyslela nad tím,...
No jo, hned z nadpisu můžete usoudit, jak jsem na tom se vztahem k fotbalu. Sport, který mi donedávna nic neříkal, lidé, které jsme doma označovali za čutálisty, co mají místo hlavy kopačák, mě za několik dní naučili víc, než základní škola za 9 let. Vítejte na fotbalovém kempu, kde nejde jen o kopání do míče. S Mílou, který...
Otázka, u které mi málem hrkly slzy do očí. Jedna nádherná, úžasná, obětavá a starostlivá žena mi ji položila na jedné akci, kam jsem byla pozvaná. Četla můj blog. Inspiroval ji a chtěla ode mě slyšet, že jednou se i ona naučí žít svůj život naplněně a radostně. Chtěla ujištění a radu. Ale co jsem...
Předem bych ráda napsala, že jsem neobjevila Ameriku. Lidí, co cestují sami a mnohem víc než já, je spousta. Vlastně by se dalo říct, že jsem až do svých třiceti, byla celkem ustrašená Lama. Navíc v mém okolí byli jen lidé, kteří cestovali vždy jen s někým, tudíž mě v mém strachu, vydat se na cestu dost podporovali....
…že ke štěstí stačí jen málo 🙂 Těsně po svých třicátých narozeninách jsem odjela do Thajska. Sama. Nebyla to jen obyčejná dovolená. Chtěla jsem zjistit, kdo opravdu jsem. Abych se nakonec vrátila s uvědoměním, že kdo, není až tak důležité, jako to, že jsem. Velký podíl na tom měl i můj pobyt v buddhistickém klášteře Wat Tam Wua...
Nedávno jsem se bavila s jedním mužem, nejen o strachu, ale i o emocích. Začali jsme probírat, to že jedním z našich největších strachů bylo se pořádně naštvat. Ale hlavně pustit to ven s plnou parádou. Prostě ten strach, co si o nás budou ostatní myslet nás pořád držel tak trochu zpátky. Objevil se nám tam i strach...
Bylo by krásné se jendoho dne probudit jako Nebojsa a nemít z ničeho strach. Tak to ale bohužel nebo bohudík v životě nefunguje. Strach je naší přirozenou součástí. Samozřejmě, můžete namítnout, že třeba osvícení mistři už se přece nebojí. No to je sice pravda, ale neznamená to, že by tato emoce z jejich života zmizela. I...
Aby nás nesežral medvěd 🙂 No jasně, může to vypadat jako dobrý vtip, ale v podstatě to tak je. No dobře, bude v tom i něco víc, ale pojďme si nejdříve naporcovat toho medvěda. Strach, jak asi všichni víte, je základním instinktem pro přežití. Snaží se vás dovést k reakcím: ÚTĚK, ÚTOK, USTRNUTÍ To je mimochodem specialita...
Protože strach, jako takový, je úžasná a silná energie, kterou můžeme využít ve svůj prospěch, pokud víme jak na to. Strach může být naším hnacím motorem. Strach je skvělý pomocník při rozšiřování našeho vědomí a hranic. Jen někdy, pokud mu podlehneme dokáže napáchat pěknou rotiku. Pak už něžijeme podle sebe, ale podle svého strachu. A...
