Lenka Liška

Být single po třicítce, je jako být členem klubu, do kterýho nikdo nechce. Abych se z toho nezbláznila, píšu vlastní Lovestory. Každý den. Příběhem...

Jak jsem se snažila rozchodit rozchod na pouti do Santiaga de Compostela. Zlomila si kůstku v noze, poznala super lidi a rozhodla se být šťastná. Takový to čtení na dobrou noc, po kterým budete mít chuť si sbalit batoh:)

Vaše osobní údaje (jméno, e-mailová adresa) jsou u mě v bezpečí a budu je na základě vašeho souhlasu zpracovávat podle zásadochrany osobních údajů, které vycházejí z české a evropské legislativy.
Stisknutím tlačítka vyjadřujete svůj souhlas s tímto zpracováním potřebným pro zaslání eBooku a dalších newsletterů ode mě, které se budou týkat souvisejícího tématu.
Svůj souhlas můžete kdykoli odvolat kliknutím na tlačítko ODHLÁSIT v každém zaslaném e-mailu.

10.8. 2016

Projít ohněm – firewalking

Tóny písně  Mother i  can feel you under my feet, zní z reproduktoru na zeleném prostranství před krásným zámkem Horní Libchava. Všichni v tichosti tančí kolem dohořívajícího ohně, kde se pod plameny rýsuje koberec ze žhavých uhlíků. Netrpělivě čekají, až se ozve jediná věta:  „Oheň je otevřen“.  Pak už jen stačí udělat bosou nohou první krok na...

20.7. 2016

Co to znamená být dospělá?

Cesty k dospělosti – název akce, kterou budu moderovat 20. září v Praze s úžasnými lidmi okolo organizace Neposeda. Organizace, která mi ukázala v reálu, co to znamená označení „nízkopráh“ a taky to, že šéfové můžou být leadři  s velkým L. Tedy v případě ředitelky Ivany Štefkové s velkým I a Š 🙂 A tak jsem se zamyslela nad tím,...

5.7. 2016

Single cestování? Naprostá svoboda.

Předem bych ráda napsala, že jsem neobjevila Ameriku. Lidí, co cestují sami a mnohem víc než já, je spousta. Vlastně by se dalo říct, že jsem až do svých třiceti, byla celkem ustrašená Lama.  Navíc v mém okolí byli jen lidé, kteří cestovali vždy jen s někým, tudíž mě v mém strachu, vydat se na cestu dost podporovali....

20.6. 2016

Co jsem se naučila v budhistickém klášteře

…že ke štěstí stačí jen málo 🙂 Těsně po svých třicátých narozeninách jsem odjela do Thajska. Sama. Nebyla to jen obyčejná dovolená. Chtěla jsem zjistit, kdo opravdu jsem. Abych se nakonec vrátila s uvědoměním, že kdo, není až tak důležité, jako to, že jsem. Velký podíl na tom měl i můj pobyt v buddhistickém klášteře Wat Tam Wua...