Kategorie: Blog

Nejím maso, ale nejsem vegetarián

…napsala jsem ještě na svůj starý blog. Byl to článek, na který reagovalo hodně lidí. Psala jsem tehdy, že sice nejím maso, ale rozhodně se necítím něčím být. Nemám ráda, když mě někdo hodí do nějaké škatule. V módní firmě, kde jsem dřív pracovala se dokonce začaly vyrábět šperky s obrovským nápisem Vegan. Přišlo mi...

Projít ohněm – firewalking

Tóny písně  Mother i  can feel you under my feet, zní z reproduktoru na zeleném prostranství před krásným zámkem Horní Libchava. Všichni v tichosti tančí kolem dohořívajícího ohně, kde se pod plameny rýsuje koberec ze žhavých uhlíků. Netrpělivě čekají, až se ozve jediná věta:  „Oheň je otevřen“.  Pak už jen stačí udělat bosou nohou první krok na...

Vztah prostě je

A tečka. Takhle jednoduše by se dal shrnout článek, který chci dnes napsat. Protože to je celá pravda. Možná by to mohlo být ještě o tom, jaký ten vztah může být. Vztah se totiž nedá navázat, nedá se chytit, nedá se vynutit a nedá se spoutat. Na to je moc plachý, křehký a osobitý. Někdy...

Co to znamená být dospělá?

Cesty k dospělosti – název akce, kterou budu moderovat 20. září v Praze s úžasnými lidmi okolo organizace Neposeda. Organizace, která mi ukázala v reálu, co to znamená označení „nízkopráh“ a taky to, že šéfové můžou být leadři  s velkým L. Tedy v případě ředitelky Ivany Štefkové s velkým I a Š 🙂 A tak jsem se zamyslela nad tím,...

Kluci, co čutají do mičudy

No jo, hned z nadpisu můžete usoudit, jak jsem na tom se vztahem k fotbalu. Sport, který mi donedávna nic neříkal, lidé, které jsme doma označovali za čutálisty, co mají místo hlavy kopačák, mě za několik dní naučili víc, než základní škola za 9 let. Vítejte na fotbalovém kempu, kde nejde jen o kopání do míče. S Mílou, který...

„A budu se mít někdy ráda, tak jako ty?“

Otázka, u které mi málem hrkly slzy do očí. Jedna nádherná, úžasná, obětavá a starostlivá žena mi ji položila na jedné akci, kam jsem byla pozvaná. Četla můj blog. Inspiroval ji a chtěla ode mě slyšet, že jednou se i ona naučí žít svůj život naplněně a radostně.  Chtěla ujištění a radu. Ale co jsem...

Single cestování? Naprostá svoboda.

Předem bych ráda napsala, že jsem neobjevila Ameriku. Lidí, co cestují sami a mnohem víc než já, je spousta. Vlastně by se dalo říct, že jsem až do svých třiceti, byla celkem ustrašená Lama.  Navíc v mém okolí byli jen lidé, kteří cestovali vždy jen s někým, tudíž mě v mém strachu, vydat se na cestu dost podporovali....

Největší strach? Říct: „Mám tě rád(a).“

Nedávno jsem se bavila s jedním mužem, nejen o strachu, ale i o emocích. Začali jsme probírat, to že jedním z našich největších strachů bylo se pořádně naštvat. Ale hlavně pustit to ven s plnou parádou. Prostě ten strach, co si o nás budou ostatní myslet nás pořád držel tak trochu zpátky. Objevil se nám tam i strach...

A kluci se fakt nebojí?

Bylo by krásné se jendoho dne probudit jako Nebojsa a nemít z ničeho strach. Tak to ale bohužel nebo bohudík v životě nefunguje. Strach je naší přirozenou součástí. Samozřejmě, můžete namítnout, že třeba osvícení mistři už se přece nebojí. No to je sice pravda, ale neznamená to, že by tato emoce z jejich života zmizela. I...

Proč se vlastně bojíme?

Aby nás nesežral medvěd 🙂 No jasně, může to vypadat jako dobrý vtip, ale v podstatě to tak je. No dobře, bude v tom i něco víc, ale pojďme si nejdříve naporcovat toho medvěda. Strach, jak asi všichni víte, je základním instinktem pro přežití. Snaží se vás dovést k reakcím: ÚTĚK, ÚTOK, USTRNUTÍ To je mimochodem specialita...