Články autora

Lenka Liška

Jsem průvodkyní životem na cestě k lásce, radosti a jendnoduchosti. K tomu používám channeling, vědomý tanec a zelené potraviny Můj příběh si přečtěte zde >>
18.8. 2016

Nejím maso, ale nejsem vegetarián

…napsala jsem ještě na svůj starý blog. Byl to článek, na který reagovalo hodně lidí. Psala jsem tehdy, že sice nejím maso, ale rozhodně se necítím něčím být. Nemám ráda, když mě někdo hodí do nějaké škatule. V módní firmě, kde jsem dřív pracovala se dokonce začaly vyrábět šperky s obrovským nápisem Vegan. Přišlo mi...

10.8. 2016

Projít ohněm – firewalking

Tóny písně  Mother i  can feel you under my feet, zní z reproduktoru na zeleném prostranství před krásným zámkem Horní Libchava. Všichni v tichosti tančí kolem dohořívajícího ohně, kde se pod plameny rýsuje koberec ze žhavých uhlíků. Netrpělivě čekají, až se ozve jediná věta:  „Oheň je otevřen“.  Pak už jen stačí udělat bosou nohou první krok na...

20.7. 2016

Co to znamená být dospělá?

Cesty k dospělosti – název akce, kterou budu moderovat 20. září v Praze s úžasnými lidmi okolo organizace Neposeda. Organizace, která mi ukázala v reálu, co to znamená označení „nízkopráh“ a taky to, že šéfové můžou být leadři  s velkým L. Tedy v případě ředitelky Ivany Štefkové s velkým I a Š 🙂 A tak jsem se zamyslela nad tím,...

15.7. 2016

„A budu se mít někdy ráda, tak jako ty?“

Otázka, u které mi málem hrkly slzy do očí. Jedna nádherná, úžasná, obětavá a starostlivá žena mi ji položila na jedné akci, kam jsem byla pozvaná. Četla můj blog. Inspiroval ji a chtěla ode mě slyšet, že jednou se i ona naučí žít svůj život naplněně a radostně.  Chtěla ujištění a radu. Ale co jsem...

5.7. 2016

Single cestování? Naprostá svoboda.

Předem bych ráda napsala, že jsem neobjevila Ameriku. Lidí, co cestují sami a mnohem víc než já, je spousta. Vlastně by se dalo říct, že jsem až do svých třiceti, byla celkem ustrašená Lama.  Navíc v mém okolí byli jen lidé, kteří cestovali vždy jen s někým, tudíž mě v mém strachu, vydat se na cestu dost podporovali....

20.6. 2016

Co jsem se naučila v budhistickém klášteře

…že ke štěstí stačí jen málo 🙂 Těsně po svých třicátých narozeninách jsem odjela do Thajska. Sama. Nebyla to jen obyčejná dovolená. Chtěla jsem zjistit, kdo opravdu jsem. Abych se nakonec vrátila s uvědoměním, že kdo, není až tak důležité, jako to, že jsem. Velký podíl na tom měl i můj pobyt v buddhistickém klášteře Wat Tam Wua...